Celý duben si Mže ve Stříbře drží stabilní průtok lehce pod 4Q a 60cm. Pro sjezd ze Svojšína je psáno minimum 50cm, ale co výš? Jak by to mohlo jet za takového stavu tam? Jasně, tůňky a místa kde je úzké koryto budou v pohodě, ale co kamenité peřejky?

Mám tady Mži několikrát sjetou za vyšších průtoků, kdy o vodu nouze nebyla. Před 8 lety jsme ji jeli za minima pro střední tok 68cm 6,36Q (Mže v Kočově měla 2,2Q a Hamerák 0,3Q), které se ještě na Raftu udávalo pro Pavlovické peřeje, ale už od soutoku s Hamerským potokem až po návrat náhonu pod Josefovou hutí jsme často dřeli.

Během druhého dubnového týdne voda pomalounku klesá, přesto v sobotu 17.4. ve Stříbře teče ještě 54cm/3,2Q. Podle vodočtů na PVL teče z Tachova 0,5Q, Hamerák přidává 0,7Q a Kosovák 0,9Q. Přestože jsem prvotně koketoval s možností jet zpod Pavlovic, nakonec s ohledem k odhadu tamního průtoku součtem Mže s Hamerákem plus něco z okolních potůčků volím Ošelín. Auto nechávám ve Stříbře a jediným ranním vlakem, který staví v Ošelíně se přesouvám k řece. Při přechodu lávky u chat se zpod mraků pokouší prodrat sluníčko, nad řekou panuje ticho rušené jen ptačím zpěvem a ševelením vody, prostě nádhera. Anžto mám mraky času, dám si ještě výšlap po červené proti proudu k ústí Kosového potoka, kam posouvám dnešní začátek. Zde bych upozornil, kdo by se sem chtěl přiblížit autem, na nemožnost parkování. Cesta je u svahu a u ní jsou vyhrazená místa pro chataře. Lodě lze přivézt, ale auta tu dlouhodoběji parkovat nepůjde.

Od ústí Kosováku řeka nádherně teče, nad peřejemi vody dost a v peřejkách je potřeba hledat, kam se dno svažuje a kde teče nejvíc vody. Občas je potřeba vystoupit jednou nohou, odlehčit a pošoupnout loď. Prvním místem, kde setká lodní dno s kameny, je pod železničním mostem nad ošelínskou chatovou osadou, kde se řeka rozšíří v cca 30 m dlouhé kamenité peřeji. Druhým místem, kde je potřeba najít proudnici a vodu pořádně přečíst, je u ranče v údolí (dříve Německý mlýn), kde býval jez. Dnes už je tu jen delší mělké kameniště. Pak až k Valečkovu mlýnu nad Svojšínem je jenom pár peřejek, kde je voda plus mínus na minimu, ale dá se pohodlně projet. Valečkův mlýn, který je za větší vody krásným šplouchem, je teď peřejí, jejíž sjezd je zábavným kličkování mezi šutry čeřící vodu a protékající skrz jez. Pod mlýnem je potřeba přenést dva padlé stromy, které tu leží už od loňska.

Svojšínský jez je za dnešní vody suchou hrází, naštěstí se náhon vrací hned pod silničním mostem. Od Svojšína až do Milíkova se řeka kroutí v otevřenějším údolí a nabízí krásné výhledy na okolní skály a kopce. Peřejky sice houpou méně, ale nedřou. Plavbu až do Stříbra mi zpestřuje vyhýbání se rybářům, kteří jsou každých 300-500 m a podle jejich slov, včera jich bylo mnohem víc.

Pod Milíkovem začíná úsek, kde v Máchově údolí čeká na plavce 5 jezů různého charakteru a stavu. Jednotlivé jezy nemají jména, a tak jsem zalovil v archivech a použiji původní názvy zaniklých mlýnů, kterým jezy sloužily. První je parabola Nového mlýna, kterou netradičně přetahuji vpravo. Přestože pod pravou kozou odtéká více vody než vlevo, tak v proudnici lehce zadrhnu. V krátkém sledu za levou zatáčkou přichází druhý, po šikmé desce sklouznutelný jez Kostěného mlýna (Knochenmühle) se zavřenou propustí a pod ním třetí provalený jez u bývalého mlýna Zechmühle, který je za většího stavu krásnou peřejí. Dnes teče nejvíc vody vlevo, i tak se ale zaseknu na jednom kameni. Pod jezem proudí řeka sevřená v skalnatém údolí jak z foglarovek, aby se po kilometru zastavila ve voleji šikmého jezu bývalého mlýna Všech svatých (Allerheiligenmühle) u Vrbice. Pod ním ještě krátce proudí mezi štěrkovými ostrůvky a následuje volej horního Stříbrského jezu (Herynkův mlýn; Anton de Padua Zech Mühle) u ústí Úhlavky.

Původně jsem tu chtěl končit, ale tady by se vytahovalo a balilo špatně, a tak posouvám konec plavby až dolů do města. Pod ústím Úhlavky mě ještě pohoupou krátké peřejky, projedu troskami zbořeného jezu Červeného mlýna, a pak už přijde pádlování voleje jezu u silničního mostu ve Stříbře. Tam neodolám a prodloužím si plavbu ještě kochacím průjezdem pod historickým mostem, kde pod jezem balím loď.

Celkově krásných 25 km pěkné vody výletním tempem za nějakých 6 h romantickým a tichým údolím řekou s krásně čistou, do černo-červena zabarvenou vodou. Nižší průtok pod 3Q bych pro splutí z Ošelína nedoporučoval. Jel jsem nalehko, v singlu na nafukovače. Na plasťáku a ve dvou přibude na peřejích více dření a i nějaké to koníčkování v řečišti.

Martin