Tomu asi všichni budou rozumět, ale chceme najít řešení, které by bylo přijatelné pro obě strany. Monitoring absolutně nemluví tak radikálně, jako AOPK v podnětu. Nepožaduje zastavit kanál, chce jen omezit špičkování na polovinu a navíc jen do začátku května, zatímco AOPK do konce května. To jsou podstatné rozdíly.
Jak už psal Honza HH, řešením je:
- umožnit se vytřít nad přítokem Trnávky migračně zpřístupněním jezu,
- odvést špičku mimo jez v bezpečné vzdálenosti.
Já bych k tomu dodal:
- udělat nový odlehčovací kanál na levém břehu, který by pobral špičku a ústil níže pod jezem. I s náhonem vpravo by tak převedl většinu vody. To ale nezabrání tomu, že bude povodeň či zvýšená hladina v přehradě, protože by se třel opět pod jezem.
- udělat rybochod by-pasem (obtokovým kanálem) okolo jezu vlevo, ve kterém by byly vhodné podmínky pro tření a kam by se "nedostala povodeň" ani špička. Toto řešení by odstranilo i problém zvýšené hladiny v přehradě.
My jsme vodáci a ne ichtyologové, takže jsou to jen amatérská řešení. Nicméně zákaz provozu kanálu nic nevyřeší. Povodeň byla 2023, 2021, úbytek 2019 byl zase díky zvýšené hladině. Takže každý druhý rok je důvod jiný, než kanál. Zároveň z právního hlediska a našeho výkladu zákona není aplikace §66 možná, takže podnět je jen plácnutím do vody. Vodní zákon v tomto ohledu nahrává elektrárníkům, a pokud by se podařilo aplikovat §66 na nás, pak by se musel aplikovat i na půlku Sázavy, Otavy, Lužnice ..., kde pod jezy není dostatek vody a kde jsou jak EVL, tak i ZCHDŽ a kde dochází k brutální devastaci reofilních druhů. Povolení k nakládání s vodami nelze z moci úřední změnit a už vůbec ne aplikací §66.