Ahoj Jarko,
sice nejsem Druhé(ho) pohlaví podle madame Beauvoirové, naštěstí ani třetí(ho) podle moderního počítání, ikdyž prvním bych se asi taky nikdy nenazval a silným taky ne (musíš si to zkrátka nějak podělit silovým koeficientem 0,1-10) ...
Ale několik přenositelných tipů z praxe bych měl:
1) vozit co nejméně věcí (je to banální, ale vždycky můžeš zapomenout další a další nezbytnost ... a hlavně jsem si osvojil a zalíbil rčení Aleše Polidora o jídle "akorát to dráždí žaludek").
2) koňadra z řemene (používám 2cm široký popruh a nikoli tenkou šňůru, protože by se mi zařezávala do prstů, když přijde na vytahování lodi po svislé, strmé či vysoké zdi) a mám vpředu, vzadu a uprostřed 3 karabiny 8cm, abych se mohl kdekoli přicvaknout/ odcvaknout (předem, zadem, bokem).
3) loďák na záda (když dojde na ostré kameny nebo štěrk, je vhodné dát si bágl pohodlně na záda a táhnout loď zcela prázdnou, popř. táhnout a tlačit.
4) klobouk (když dojde na nejhorší, tedy stovky metrů přenášení lodě na hlavě, klobouk zabraňuje vytrhávání vlasů. Africké domorodkyně na to mívají takový široký jakobyturbany ... a prej to dělá náramnou postavu ... asi v Africe, mě to jen mačká klobouk 😀.
5) odvaha (kdysi bych si o mnoha jezech pomyslel, že se sjíždět nemají, teď, doufám, dokážu mnohem lépe rozlišovat co se nedá a co lze zkusit).
No, a když to nejde rychlejc, jde to určitě pomalejc, lepší přenést, než být v novinách.
Dan
P.S. Když dojde na problém ... tak třeba včerejší Terezín, to mi těch 1000 nejdelších letošních metrů lezly voči pěkně z ďůlků! Damn it!!! To bylo horší, než přelézat ostnatý drát na nějaký podkadaňský přehradě! Ale to bys mohla naopak použít dámské kouzlo blik a hned je tady pomocník 😀