tak taky jsme tam uz byli davno, ale stale na to vzpominame jako na supr akci, kanon je fakt super. reka byla v nasi dobe rozdelena na dva useky, na prvni s obloukem, kdy pristaviste a vratit lod byla hned za tim, ci dopadlovat az na konec. vzali jsme to cela a nelitujeme. lod jsme dostali nadherne syte zlutou a kdyz jsme ji poprve videl a hlavne snazil zvednout, tak se mi podlomily kolena: tak bytelny plast jsme si nedokazal ani pfredstavit, ze by se mohl na vode udrzet, natoz s tim neco udelat. Instruktaz na zacatku taky byla dobra, par zakladu jak s lodi tocit a hlavne poznamka na konci: pokud se ritite na skalu, nic nedelejte, proste do ni narazte. lod se odrazi sama. nechali jsme si to zopakovat a bylo nam to potvrzeno.
ok, tak vzhuru na reku, ze zacatku bylo hodne kamenu a vsichni opravdu ucpali jedine mozne koryto, kde slo jakz takz projet, spise jsme se vyhybali plavackum a "utopenym" lidem, i kdyz slovo ridit lod bylo hodne nadnesene. to proste urvat neslo. takze jsme vse prevalcovali 😀
za obloukem na pristavisti koncila drtiva vetsina navstevniku, takze dal jsme meli vice klidu a temer sami.
po ceste byly na usecich misti "saperi", byly dokonce ve vode a rukama navigovali lode a pomahali v proudu. na jedne zastavce je i kousek vyse kohoutek s vodou a tam nas i upozornovali zda opravdu mame vodu s sebou. po ceste meli v te dobe i rozlozeny zachrannarsky stan.
z tohohle hlediska me fakt dostali. i kdyz pozdeji jsme je i potkavali castko na treku v horach a kanonech, takze se jednalo o beznou vec.
reku doporucuji, stalo to za to i pres ty davy