H. Pokorný21.12.2004 10:53 I deníková forma je literární útvar. Každý autor nějak začíná a deníková forma na základě poznámek přímo z akce není náročná.
Takže můj názor je tento: Téma mě zajímá, Ochtu jsem ještě nejel a nové informace mě třeba přesvědčí, že by to stálo za to. Nejvíce se těším na fotky a praktické informace typu za kolik, kdy, zda tam chodí porybný nebo se rybaří zdarma a tak.
Komáři koušou účastníky od začátku. Hledám tedy v textu odpověď, zda je to ročním obdobím, vůní dámské části expedice nebo smrádkem ostatních. Jako čtenáře mě nudí, že koušou v každém dílu místo aby uvolnili místo jiné zajímavé větě (nebo medvědům, hadům, domorodcům).
Dále se těším na veselé historky z natáčení typu: za korálky a šátek jsme dostali dceru náčelnika a práškovací letadlo.
V posledním díle mě zaujala zmínka o narůstajícím zájmu vodáků o tuto řeku (pro mne tedy "pospěš si"😉 a o místních bůžkách ze dřeva. Pokaždé mě potěší alespoň malá drobnost.
Srhnu to: autorce držím palce, třeba z další řeky přinese ještě lepší reportáž, nadupanou a více čtivější. Stačí pro to málo: někam jet a neopakovat se v textu. Každý díl seriálu postavit na jedné nosné zajímavosti (tzv špička ledovce) a na závěr dílu nebo seriálu shrnout podstatné informace. Ty nemusí být vždy, třeba díl jen rozesměje a to je také fajn. U textu je príma, když má lehký úvod, postupnou gradaci a uvolněný závěr. Mohou to být i tři odstavce a tři fotky.
Hodně štěstí nejen na zbytku Ochty přeje Honza