Re: PocityTaky se mi už stalo, že jsem stál po prsa ve vodě, protože nebylo jak přistát ani jak se něčeho na břehu chytit. Blbá situace, kdy snad jediná možnost byla jít z lodě ven, třeba i za cenu toho, že nechám loď lodí a pádlo použiju hlavně jako oporu, abych měl aspoň něco, o co se vzepřít a jak se vyškrábat se na břeh. Je to děs, když se člověk ve chvilce musí rozhodnout, že nic není tak důležité jako jeho vlastní kejhák. Díkybohu jsem si zatím vždycky poradil, ale při sóloplavbě holt člověk i s tím musí počítat. A ani to nemusí být voda peřejnatá, dostatek legrace dokáže i ve středně rychle proudící ZW zajistit vysoký a strmý jílovitý nebo hlinitý břeh. Případně sypký materiál, jako se mi to kdysi přihodilo na Porubce. Tak vám všem potokářům přeju, ať se do takové situace nedostanete - a když už, tak ať to rozhodnutí uděláte včas, než vás to natlačí pod zátaras nebo stáhne přes jez do vývaru. Matroš se nakonec dá koupit nový, druhý život ne. |