Polovina 19. století

Lodě se začínají používat i jako sportovní a rekreační plavidlo (sandolína, maňásek...).

1848

V Praze se pořádají závody na lehkých dvoupádlových ševcích neboli maňáscích (druh lodě).

1875

U nás se objevila první kanoe kanadského typu. Angličané Stevens a Bradley na ní spluli Malši (Kaplice - Č. Budějovice), Vltavu (Č.B. - Praha) a Labe do Střekova. Kanoi měl následně odkoupit lékárník a sportovec Ferdinand Zinke z Roudnice pro místí klub ČAC.

1876

• Anglický novinář Pitcairn Knowles na lodi typu Robroy canoe (krytý kajak poháněný dvojpádlem) sjel Vltavu z Č. Budějovic a po Labi až do Děčína.
• Brněnský veslařský klub si z Anglie dovezl originální kanoe.

1878

Štolba (původem Angličan) hraběte Kinského si dovezl skutečnou kanadskou kanoi, na které se měl plavit po Orlici.

80. léta 19. století

Ve většině veslařských klubů se též používají k plavbě tzv. kanoes (většinou typu Robroy).

1884

Josef Rössler-Ořovský (krom jiného velký propagátor vodní turistiky) si ve svých 15 letech staví jednoduché plavidlo - „ježdík“. Loďka vyrobená ze tří prken, které se později začalo říkat maňásek/maňas. Se svým bratrem Karlem splouvá Vltavu od Týna, Berounku, Tichou Orlici, Labe.

1886

J. Rössler-Ořovský začíná pravidelně sjíždět české řeky na vlastnoručně zhotoveném kajaku.

1888

J. Rössler-Ořovský se svými přáteli aktivně provádí tzv. „rivercamping“ – velké vodní tury spojené s přespáním na břehu řeky.

1893

J. Rössler-Ořovský spoluzakládá Český Yacht Club (ČYC) – jedná se mj. o první český kanoistický klub, neboť jsou v něm organizováni i kanoisté, kteří aktivně splouvají české řeky.

1895

Objevují se první skládací kajaky u nás.

1905

Pan Stutzig (člen ČYK) zhotovil model kanadské kanoe a zadal její stavbu pražské karlínské firmě Blecha a Mašek – výsledná loď prý vážila celých 80 kg a umožňovala sjíždění i peřejnatých úseků.

1910

• J. Rössler-Ořovský nechává dovézt z Kanady (od firmy Kennebeck z Ontaria) prvních šest žebrových plátnem potažených kanoí. Oproti dříve u nás vyráběným těžkým celodřevěným lodím vážily údajně pouhých 40 kg.
• Svatodušní svátky (15. květen?): Skupina vodáků ČYK na kanadských kanoích splula povodňové Svatojanské proudy (Vltava měla mít 2,5m nadstav), místy snad až 2m vlny. Existuje o tom reportáž v pražských dobových novinách.
• Sportovní klub Vysokoškolský sport Praha zakládá první oddíl pro vodní turistiku.

1912

• Dovezené kanadské kanoe slouží jako vzor pro výrobu první série lodí stejného typu loděnicí Řepa v Podolí.
• J. Rössler-Ořovský zakládá s prof. ing. Ludvíkem Šimkem při Českém Yacht Klubu první oddíl vodních skautů.

1913

• 12. říjen – v Praze se uskutečňují vůbec první kanoistické soutěže (spíš jako propagace nového sportu, pořádá ČYK). Na kánoi se pádluje ještě vsedě.
• 29. listopad – J. Rössler-Ořovský zakládá v kavárně u Karla IV. (Karlovo nám. v Praze) Svaz kanoistů Království Českého (pozdější ČSK). Zakládajícími členy jsou ČYK Praha, ČYK Č. Budějovice a Veslařský klub Blesk.

1914

Pořádají se první závody u nás s mezinárodní účastí - lehké kanoe na trati 1000m, těžké kanoe 500m a překážkový závod na 400m.

1918

Pořádá se první skautský vodácký závod Cholín - Praha a Zátoň - Libřice.

1919

3. září – původní Svaz kanoistů... přejmenován na Český svaz kanoistů a vodních turistů.

1922

Poprvé se jede závod České Budějovice – Praha (nonstop ale pouze tento ročník). Vítězové Richter - Engstler na lodi téměř 120 kg těžké dosáhli času 27 hod. 12 min. (poslední se konal 1959, poté byl dokončen Orlík).

1923

První Mistrovství republiky na trati Svatojánské proudy - Zbraslav.

1924

• František Novotný-Duha a Vladimír Kazda-Vlaďko (C2), kteří se účastnili mezinárodních kanoistických závodů v Hamburku, přivezli odtud způsob jízdy na kanoi v kleku.
• V Klubu československých turistů (KČST) je registrováno již 253 vodáků.

1925

• První MR v kanoistice na klasických tratích (1 a 10 km) – začíná rozvoj rychlostní kanoistiky.
• První „švédské“ kajaky u nás.
• 17. dubna – v rámci KČST založen Kroužek vodních turistů (KVT, nyní Kotva Braník) a následně postavena vlastní loděnice v Braníku (1926).

1926

Český svaz kanoistů a vodních turistů (ČSK) přejmenován na Svaz kanoistů Republiky československé.

1927

Vydána tiskem pravděpodobně vůbec první Kilometráž českých řek od Ing. L. Gössla. Má pouze 16 stran a obsahuje řeky Vltava, Berounka, Radbuza, Sázava, Lužnice, Nežárka, Malše, Zlatá stoka, Nové řeky, Labe, Jizera, Ohře.

1928

Vybudováno první oficiální tábořiště pro vodní turisty – Sejcký ostrov (Tajemňák) na Vltavě (spravuje KVT).

1929

I. ročník veřejného vodáckého závodu Kamýk - Štěchovice.

1931

Vydána vyhláška („Kubátův zákon“), která zakazovala trampům volný pobyt v lese a hlavně společné táboření a chataření osob opačného pohlaví. Zrušena v roce 1935.

1933

• 17. leden – zemřel zakladatel českého vodního skautingu, vodák a všestranný sportovec J. Rössler-Ořovský.
• 19.-20. srpen – v Praze se koná I. kanoistické Mistrovství Evropy (58 závodníků). Určeny závazné rozměry závodních lodí (délka 520 cm, šířka 82 cm). Součástí programu byla i dálková plavba České Budějovice – Praha.
• První závod Napříč Prahou.

1934

30. červen – vyhláška Čs. Plavebního úřadu zavádí povinné číslování sportovních lodí a registraci s osobními daty majitele, místem uložení lodě atd.

1935

• V Praze registrováno přes 5000 kanoí.
• Časopis Kanoe a kajak zmiňuje slalom: „V Rakousku znovu propagují překážkové závody na kajaku, zvané ‚slalom‘.“

1936

• Vydána první souborná vodácká kilometráž českých řek (ing. Vratislav Teklý, 112 stran, 41 řek).
• Kanoistika poprvé jako oficiální sport na OH v Berlíně.
• Objevuje se nová technika pro rovnání kanoe do přímého směru – páčení o lub (tzv. ulomení), namísto dosavadního J-záběru.

1937

• Turistická komise při Svazu kanoistů začíná evidovat prvosjezdy řek.
• 9. květen – první slalomový závod (na kajaku) v ČSR v Brně.

1939

• I. ročník závodu Napříč Prahou přes tři jezy.
• První turistické jízdy zdatnosti: Týnec – Libřice, následované v r. 1942 Svatojánskými proudy.
• V Praze se koná I. MR ve slalomu.

1946

• První kanoistický kurz v Poděbradech s cílem sjednotit techniku pádlování.
• První MR ve slalomu na peřeji pod přívozem v Troji.

1947

• Začátek kusové výroby skořepinových lodí u nás (lepené bez žeber). Technologii přivezli ze Švédska F. Brzák a J. Holeček.
• 1. místo na ME ve vodním slalomu v Ženevě.

1949

• Postupné změny v závodění na C1 a C2 – plátěný kryt (šprajda), klečení na obou kolenou.
• 1. místo na MS ve vodním slalomu v Ženevě.

1950

Květen - otevření peřeje Hubertus na Ohři.

1952

Počátek výroby skořepinových lodí v n.p. Sport Modřany.

1953

Jiří Valeš uskutečnil prvosjezd Čertových proudů v úseku Lipno – Loučovice (VD Lipno ještě neexistovalo).

1954

26. září – první ročník závodu „Čertovými proudy“ pod Lipnem (pouze na peřeji Sv. Prokop).

1955

• 8. duben – prvosjezd Riegerovy stezky na Jizeře (Hradil-Jirásek na C2).
• 11. duben – prvosjezd Labe od Šp. Mlýna nad Labskou soutěsku.
• Ing. K. Novák staví první laminátovou slalomovou kanoi v ČR (prototyp).

1956

• V rámci ČSK dochází k oddělení závodní kanoistiky a vodní turistiky.
• První ročník závodů na Labi pod Špindlem.
• První závod vodní turistiky - VTJZ Týnec - Pikovice.

1957

• Zavedena výroba laminátových lodí v n.p. Sport Modřany.
• MUDr. Zdeněk Matějovský uskutečnil prvosjezd Čertových proudů od loučovické kaskády pod kazatelnu Čertovy stěny.

1958

První ročník závodů na Loučovické kaskádě pod Lipnem.

1959

• 13. září – prvosjezd Čertových proudů Karlem Knapem (trenér čs. národního mužstva).
• První soutěž v eskymáckých obratech v Gottwaldově.
• Vladimír „Olaf“ Jirásek vyhlášen prvním sportovcem roku.

1969

První umělá slalomová dráha u nás v Brandýse n. L (v bývalém mlýnském náhonu).

1973

Léto – prvosjezd Čertových proudů na raftu „Matylda“ (Jaromír Štětina, Jiří Koudela a další).

1976

• Na Kamenici se poprvé jede závod i přes soutěsku a Tobogán.
• Prvně se na Labi závodí i přes Labskou soutěsku.

1978

Otevřen umělý slalomový kanál (USK) v L. Mikuláši.

1979

Otevřen USK v Brandýse n. Labem (nadále však dostavován a upravován).

1981

Dokončen USK Trnávka.

1982

• Po přestavbě otevřen plnohodnotný USK Troja (dříve se konaly závody v tamní vorové propusti).
• Otevřen USK Roudnice.

1983

V Technolenu byly vyrobeny první kusy minimatyld - adaptace Štěrbovy a Štětinovy Matyldy, která se ale dala rozložit a přenést.

1984

Otevřen USK Veltrusy.

1985

Otevřen USK České Vrbné.

1986

První závod minimatyld přes Čertovu stěnu. Vyhrála posádka Břeclav vedená J. Tomáškem (18:26), druhá byla posádka Sokola Malešov vedená Pulcem (19:46) a třetí byla Univerzita Olomouc (19:49).

1989

6. květen – skupině vodáků z Brna a NDR se podařilo sjet celý úsek Vydry z Modravy až po Čeňkovu pilu, včetně celého 7 km úseku tehdejší obtížnosti WW VI.

1999

14. leden – vzniká internetový server www.raft.cz zaměřený na vodácké informace a kilometráže.

2005

České dráhy ruší přepravu lodí svými vlaky.