Pozor, za Kamiennou Gorou staví dálnici a pod stavbou svedli koryto reky do 4 uzkych zeleznych rour. Je to videt na posledni chvili a za VV muze byt velmi nebezpecne. Jinak fantazie, idealni pro spolecenskou vicedenni plavbu (obcas pod jezy s nahonem chvilku chybi voda).

Pár informací k Žagani - první jez je lepší přetáhnout náhonem (přijdete o 3km oleje a hnusné přenášení) - pokud by chtěl někdo první jez(bubnový 3,5m) přetáhnout tak komplikovaně vlevo přez železná vrata propusti (pouze pro odvážné) - druhý jez následuje po 400m - vakový asi 3,5m vysoký, přetáhli jsme ho přez vak a dolů se spustili na házečkách. Pod jezem asi 1,5km poušť. Jez lze sice objet náhonem ale obnášení elektrárny je dost obtížné a dlouhé...

Plně souhlasím s komentáři níže, řeka je to moc krásná (až do Lwowku je voda průzračná) a ač adrenalinu moc nevzbudí, pro klidnou plavbu je ideální. Jen ty jezy si mohli bratři Poláci ušetřit. Padlých stromů je v řece poměrně hojně, ale alespoň to není jen pádlování kupředu, kupředu...

Poláci neustále těží písek a tím vznikají nová jezera, kterými je nutné proplouvat. Tradiční tok zahradí a vodu pustí do vytěžených míst. Občas je to náročné na orientaci, jelikož si myslíte, že jste odbočili špatně.

Také já mám dost uřvaných pseudovodáků na přecpané Vltavě a už i dalších českých řekách, tak jsem přijal nabídku sjet si Polskou řeku Bóbr s partou, která tam již loni byla na horním úseku. Zvolena byla úmyslně návazná střední část ze Staré Oleszné za Boleslawiecem do Nowogródu ve dnech 1-7.7.2006. Na www.imgw.pl/internet/zz/rzeki/... byl stav vody Bóbru označen jako "niska", což byla pravda a v tropických dnech stav ještě klesal. Klady: Řeka samotná je nenáročná, něco jako rychlejší Lužnice, poměrně čistá. Je možno tábořit ve volné přírodě, dřeva je dost. Nejsou tam žádní vodáci, skoro žádní rybáři (ale také žádné ryby). Za celý týden jsme potkali 2 lidi na kanoi s přívěsným motorem (!) a jednou místní z vesnice na nafukovacím člunu. Kromě asi dvou spadlých stromů přes celou řeku nebyly v tomto úseku žádné nástrahy a vzhledem k nízkému stavu vody šlo normálně zastavit před nimi. Nákupy ve vesnicích a městech jsou příjemné cenami zhruba jako u nás, pitnou vodu jsme sehnali také vždy, Poláci jsou ochotní lidé. No a pivo mají také docela dobré. Samotná plavba je pohodová, odpočinková. Lze to jet i s malými dětmi, lze zastavit na písčitých plážích přímo v řece na koupání. Proud vody a šířka řeky dovoluje klasické spojení lodí a ještě to samo trochu teče. Zápory: Tábořiště neexistují, kiosky s občestvením prostě nejsou, ve vesnicích je maximálně krámek (sklep), a žádné restaurace. Při jarním tání sněhu se musí voda valit o 3 metry výše, protože nyní byly strmé písčité břehy po obou stranách, zarostlé většinou křovím, takže nebylo vidět z lodi co je za křovím a strmý výstup znesnadňoval hledání loučky na přespání. Měst a vesnic v tomto úseku mnoho není a když tak ne přímo u vody. Je nutno tedy počítat se zásobou potravin a zejména pitné vody. Asi na dvou místech jsme měli večer potíže s komáry, které nezahnal ani oheň. Jako velké mínus ovšem jsou jezy, nesjízdné a vysoké několik metrů, někdy bez schůdků. Obtížné přenášení se dá ještě přežít, ale za nízkého stavu vody sebere všechnu vodu náhon do elektrárny a vrací ji třeba až po 500 - 1000 m! Za jezem tedy byl potůček, který jsme prošli s táhnutím prázdné lodě za sebou po písku ve zbytku vody. Na tuto skutečnost zvlášť upozorňuji, snižuje to dojem z této dovolené. Minimálně 2 jezy jsme takto trefili. Konstrukce jezu přes přepad nepouštěla skoro nic. Tady si můžete prohlédnout polské elektrárny www.zewdsa.com.pl/ Závěr: Působili jsme jako exoti, např. v Žagani za jezem Poláci posedávali po břehu, opalovali se, procházeli, máchali si nohy v tom potůčku pod jezem a my mezi nimi táhli kanoe jako Burlaci na Volze. Vzhledem k těm šíleným jezům tato část řeky už není pro vodáky to pravé ořechové, jinak by to šlo. Zase na druhou stranu, už jste někdy viděli gumový jez? Voda byla skutečně zadržována obrovským gumovým válcem po celé délce jezu. Jiří Stádník

28.-30.7. jsme jeli Bóbr z Wlenu do Boleslawce. Poznatky jsou následující: mapu včetně kilometráže možno koupit v prodejně Cvoku v Hr.Kr. nebo objednat v e-shopu (vřele doporučuji i když končí v Boleslawci), kemp ve Wlenu oficiálně mimo provoz, ale dát se přespat a je tam kohoutek s pitnou vodou, Poláci investují peníze (nejspíš z EU) do "kultivace" řeky - možno vidět práce na regulaci koryta (Wlen), opravy náhonů, ale hlavně!!! na cca 164 km za Lwówkem se dokončuje propojení řeky do vedlejší jezer vzniklých po těžbě písku, přepad do jezera vysoký cca 10 m s elektrárnou, hnusné přenášení stavbou (na dělníky jsme působili asi jako marťani), pak asi 5 km voleje po jezerech, která jsou ale zase přírodně a krajinově zajímavá, jinak platí co bylo napsáno jinde - řeka bez vodáků, záludností a problémů kromě hnusných jezů, většinou čistá, táboření luxusní na loukách dle výběru, vhodné pro splutí s dětmi, Poláci většinou přátelští, ceny mírné, doporučuji prohlídku města Boleslawiec a návštěvu restaurace Starowka na hlavním náměstí - vynikající pirohy za 12 Zl.