Zdar, zdar, zdarAhoj chlape, před asi dvaceti lety jsme dva roky po sobě spluli na vydrách Trotinu - bylo to vrcholně romantické (v době předneoprenové) Letos jsme Po cestě z Hustířan (zdejší Petirova cukrárna vyrobila dortíky pro jubileum mojí mamky a jeli jsme je vyzvednout) uzřeli na sněhu podivné spřežení člověka a kajaku. "Maminko, takhle nějak vypadají naši kamarádi a pomalu už i Tvůj nejstarší vnuk..." Chvíli jsem si vyčítal, že jsem Tě neodvezl (vešel by ses mi kdortům i s kajakem), ale přepokládám, že to auto u mlýna bylo Tvoje. Měj se krásně, třeba se tam někdy někde potkáme Michal |