Ahoj HH,
jsou dvě základní skupiny vodohospodářských prací na vodních tocích ČR, do kterých nějak vstupují jezy:
1) hodnocení hydromorfologického stavu (tam patří kromě příčných překážek i napřímenost, opevnění břehů, zahloubení, apod.) a
2) migrační překážky pro ryby (to se z jedné strany jmenuje Analýza fragmentace říční sítě a z toho vyplynula Strategie zprůchodňování říční sítě a se časem tak přejmenovala celá oblast).
Z pohledu vodáka je to prašť jako uhoď, ale z pozhledu vodohospodářského jsou to dvě různé oblasti s jistým překryvem.
Data (co, kde) mají historicky Podniky povodí s.p. a AOPK a už tušíš správně, že Povodí primárně evidovaly/řešily evidenci majetku a staveb, což se používá pro hydromorfologický stav (HMS). Zatímco AOPK řeší ryby (a jiné organismy, zejména v chráněných územích). Tím je historicky daný nesoulad v datech, který se ve VÚV T.G.M., v.v.i. snažíme překlenou (syntéza, utřídění, ale i výběr, podle toho, na co je projekt/peníze zaměřen/určen), protože máme jak ichtyology, tak GISaře, tak hydrobiology (HMS).
Ve výsledku tak v ČR máme např. GIS vrstvu jezů (spravuje VUV ve svém DIBAVODu) anebo databázi příčných překážek, která byla založena jakožto překážky pro migraci ryb, tj. ex definitione vyšší než 1m a časem se to vyvinulo např. v uvedený DAMIPR. To první má skoro celostátní pokryvnost, to druhé se týká pouze několika páteřních řek.
Detaily viz:
heis.vuv.cz/data/spusteni/proj...www.dibavod.cz/index.php?id=27...Dan