„Nechranice jsou upuštěný? A jakpak to? No, opravuje se bezpečnostní přeliv. Hm, tak to bude zapotřebí se tam podívat…“

Tak nějak probíhal úvod diskuze, ze které vyplynul plán splout si peřejnatý úsek zvaný Želinský meandr, jehož první část je většinu roku bez vody, protože na jeho začátku je značně žíznivá MVE Želina, která vodu odvádí cca na 1,5 km. Zbytek úseku je obvykle naopak zatopený vzdutím vodního díla Nechranice.

Tak se stalo, že stojíme pod MVE Kadaň. Průtok je 34 m³/s v Klášterci n/O a stav v Nechranicích 263,24 m.n.m oproti běžnému stavu 269 m.n.m ukazuje, že by to mohlo být fajn.

Vyplouváme a za chvilku jsme na jezu Kadaň I – šikmá deska s mírným skokem na konci, ale úplně vpravo je pěkná šlajsna, prostě skluz bez skoku.

Za další cca půl kilometr je jez Kadaň II. To je nehezká parabola, tam fakt ne, ale máme štěstí, protože při průzkumu jsme zjistili, že vlevo je otevřená propust do šlajsny, která pokračuje cca 200 metrovou peřejkou, moc pěkný. Podjeli jsme silniční most, hned za ním i železniční a pomalu opouštíme město…

Už zbývá jen zmíněný jez Želina, což je bohužel taky nepěkná parabola, takže přenášíme celkem v pohodě zprava.

A pak to konečně začíná. Voda se rozebíhá, ale nebojte, žádná extra divočina. Široká a přehledná řeka rozpustile bublá přes kameny, sem tam nás nějaký zaoblený balvan přiměje ke korekci směru, ale jinak se velmi kocháme a užíváme si. Prostě velmi pohodová voda max. ww1. Ke štěstí nám to ten den víc než stačí.

Asi 300 m pod výpustí MVE Želina začíná být na březích pozorovatelná úroveň maximálního vzdutí přehrady.

Linie maximálního vzdutí je stále výše.

Peřejky se postupně uklidňují, řeka zpomaluje a v úrovni ústí Úhošťanského potoka se zastavuje. Dostali jsme se na vzdutí přehrady. Od jezu Želina pěkných cca 4,5 km svižně tekoucí vody.

Už po stojící vodě se pomalu blížíme k „trychtýři“, který nás vyvrhne na plochu jezera.

Máme štěstí, je bezvětří. Opět se kocháme tentokrát pozorováním zrcadlících se objektů ve vodní hladině. Občas přeletí racek nebo kormorán.

Dojezd ke hrázi byl stejně poklidný jako plavba přes celé jezero.

Byla to zajímavá plavba po části řeky, která byla přes 50 let pod hladinou. Nějaký čas bude ještě přehrada na této nízké úrovni, levý bezpečnostní přeliv je sice hotový, ale rekonstrukce pravého by měla probíhat až do 2024. Pokud byste chtěli taky pokračovat přes jezero, tak pozor na větší vítr. Dokáže tu zvednout poměrně vysoké vlny a plavba je pak hodně náročná a pro otevřené lodě i nebezpečná. Bezvětří je tu ideál, ale málokdy se to podaří...

Aleš N.