Černobílý svět asi opravdu na vodě neexistuje. Co je pro někoho nuda, je pro druhého smrtelně nebezpečné. Jel jsem již spoustu "nesjízdných" věcí s prstem v nose a spoustu "sjízdných" jsem přenesl...
Těmto diskuzím o bezpečnosti se snažím vyhýbat, velmi často to skončí hádkou a nic se stejně nevyřeší.
Osobně se na nebezpečné místo dívám takto:
- Mám na to abych ho bezpečně sjel?
- Když to nesjedu, mám na to abych s jistotou eskymoval?
- Když nevyeskymuji, mám na to abych se s jistotou sám zachránil?
- Když se nezachráním, mám na to udržet se nad vodou tak dlouho než mě zachrání kamarádi?
- Pokud mě mají zachránit kamarádi, mají oni na to?
- Když na to kamarádi mají, jsem ochoten jim svěřit svoji bezpečnost?
- Když mě nic a nikdo nepomůže, jsem ochoten riskovat život? Stojí mě splutí za to?
Každý jsme jiný a každý se zastaví na jiné odrážce. Někdo možná vymyslí ještě další body.Problém je v tom, aby si všichni vodáci dokázali položit takovéto otázky. Tady nepomůže nadávání a pod. Chce to dlouhodobou osvětu a osobní příklad. Jiná cesta podle mě není.
Celé bych to ale viděl pozitivně. Když se podívám pár let zpět byla situace podstatně horší. Kajakáři co s námi v kajakářské škole jezdili dříve moc zájem o bezpečnost neměli. Těď zájem je a neustále se zvětšuje. Myslím, že stejnou zkušenost má i Petr se svojí školou záchrany.
Tak že se zapojme všichni a šiřme znalosti a bezpečnostní návyky všude okolo sebe. Jinou cestu osobně nevidím.