Střední Opava úseku Vidly - poldr Vrbno pod Pradědem je kompletně pořezaná od stromu. V řece zbyl pouze jeden strom.

Cca 500 m pod jezem v Kunově je přes řeku natažený špatně viditelný drát - zcela bez označení (vpravo pastvina), za SV asi ve výši krku pedlera na kajaku. BJ

23.07.2011 Pršelo a proto jsme si dnes splavili naši řeku. Dnes ráno byla již vyčištěná. Jeli jsme od soutoku Černé a Střední OPAVY do Nových Heřmínov. Plavba byla příjemná , jezy Vrbno za sklárnou ,Karlovice u silničního mostu a Kunov jsme přenesli. Po cestě jsou 3 ks stromů přes řeku. První dva jdou objet vpravo , třetí se musí přenést.

Řeku jsme jeli za povodňového stupně z Karlovic k mostu u Nových Heřmínovů (asi km 105-90). Většinou to byla příjemná jízda čistou přírodou obtížnosti WW II, v některých místech bylo však třeba ostražitosti. V Karlovicích jsou nepříjemné stupně s dlouhými vývařišti v regulovaném korytě, je proto lepší začít až za nimi u mostu. Po cestě byly dva jezy, které bych doporučoval přenést (možná ten první by za menšího stavu vody šel sjet). Na dvou místech byla řeka zatarasená kmeny, bylo potřeba rychle zastavit. Na km 93.9 se řeka větví do dvou ramen, která se za kilometr zase spojí. Jeli jsme obě - to vpravo je spolehlivější jízda širším korytem s meandry a poklidnou vodou, to vlevo je úzké a voda víc valí, navíc jsou po cestě překážky. Kritické jsou dvě - větvoví přes celou šířku ramene s větvemi hned nad hladinou i pod ní (tady jsme se cvakli) a nízký mostek, za kterým následuje technicky náročnější esíčko.

Na úseku střední Opavy z Videl do retenční nádrže nad Vrbnem pod Pradědem se nachází množství padlých stromů.

23. června 2007, úsek Háj-Jilešovice, akorát tak na odpolední výlet. Opět musím ocenit Pepikovu "kilometráž", protože ta oficiální opravdu moc nefunguje. Takže nějaké aktualizace: Jez v Háji ve Slezsku (km 18,9), N vp, přenášení vlevo, pro vzducholodě sjízdný vpravo, vlevo pod jezem je mělko (stav 86 cm v Děhylově). Cca km 15,0, řeka se větví na tři ramena, v pravém z nich spousta větví (aktuální zkušenost ;-)), nejlépe asi sjízdné vlevo. Limit sjízdnosti v Děhylově 45 cm je opravdu nereálný, odhaduju min. na 60, i za stavu 86 jez v Háji vypadal že má vody na hraně jen tak tak, raději jsme přenesli... Pár fotek z dolní Opavy je tady: www.ozzogar.bloguje.cz/554542-...

Po zkušenostech z tohoto období s raftem (ve čtyřech s lehkou bagáží) na dolním toku (od Vávrovic) se mi zdá limit 45 cm v Děhylově docela optimistický. Na stupních při průjezdu Opavou jsme drhli a všechny jezu jsme buď přenášeli nebo koníčkovali. My jsem jeli za stavu 71 cm v Děhylově. Skládám hold Pepíkovi, podle jehož článku ze dne 6.7.2004 jsme jeli líp než podle staré neaktuální kilometráže. Teď něco mých postřehů. Pro ty, kdo se dopravují vlakem je skvělý start pro dolní tok most ve Vávrovicích. Celnice je mimo provoz a je to nedaleko od nádraží. V palhanci za silničním mostem je Vagón Bar, ale jen na pití, bez jídla. O kousek dál (300 m vp) je dobrá restaurace u tenisových kurtů. V Karlovci na řkm 41,8 je vlevo skvělá tréninková trať (branky, umělé překážky, rodeo - délka cca 200 m). Za Opavou u hotelu Oáza se dá domluvit na recepci postavení stanů. Asi 500 m za dalším jezem pod Oázou (řkm 31,0) je přes celou řeku padlý strom (přetáhnout přes kmen vlevo). Jez v Jilešovicích má sportovní propusť vlevo s gumovými reterdéry a dá se u něj zvednout hranová kláda pro zvýšení průtoku. Nezapomeňte ji vrátit zpět, jinak se povodí zblázní. Stejná propusť je i na řkm 11,7, ale bez možnosti regulace průtoku. Ale dala se sjet i za stavu 71 cm (Děhylov). Kemp v Jilešovicích u jezu není v provozu, staví se tam penzion. Ale přímo u jezu se dá postavit stan přesto a narazíte na hodné lidi, kteří vám dají pitnou vodu. Zhodnocení: pěkné úseky vypadají jako lužní řeka. Viděli jsme obrovskou spustu volavek a zdálky i nějakou vydru nebo něco podobného. Nádherná divočina, souhlasím s Pepíkem.

1.- 2.4. jsme jeli Černou a Střední Opavu při stavu 28 m3/sec na vodočtu v Krnově. Oba potoky měly nízkou vodu, i když jinde na Moravě byly povodně. Černou Opavu jsme začínali u hájovny Drakov, končili jsme asi 1 km před ústím do Opavy. Řeka má nejprve přírodní koryto, v Mnichově začíná regulace, obtížnost WW III. Přenášeli jsme jeden strom asi 2 km od startu v místě, kde se řeka větví na několik ramen a jez v Mnichově. Střední Opavu jsme jeli z osady Vidly na soutok s Bílou Opavou. Obtížnost WW III - IV, velký spád, šířka řeky nejprve 2-4 m, později kolem 5 m. Přenášeli jsme dva stromy v horní části, na řece jsou dva jezy, po prohlídce sjízdné. Pajus

Dolní tok. 5-6.7.2004. Stav v Děhylově 75 cm. Z recese jsme si sjeli Opavu na gumácích a byli jsme příjemně překvapeni. Startovali jsme od jezu Karlovec před Opavou. Je tam zahrádkářská kolonie, dá se tam v nouzi přespat, hlavně je tam hospoda! Plavba Opavou regulovaným korytem se spoustou prahů asi 7 km. Celkem to teče. Za Opavou od soutoku s Moravicí začíná olej, pak slalomová dráha ,Oáza a jez. Vystoupit raději v pravo u svodidel je tam hospoda a asi 100 m přenést pod jez. Pak začíná krásný úsek řeky z níž dojem kazí po pravé straně Galena v Komárově. Pak divočina, meandrující řeka přípomínající Lužnici v úseku Suchdol-Majdalena, pouze koryto je širší takže je to línější. V Kravařích vlevo před silničním mostem u loděnice v bílé chatě (nepřehlédnutelné) perfektní děda, starý vodák, dalo by se u něj na louce po domluvě přespat. Za Kravařema opět meandrující řeka velmi líně tekoucí občas kratičké úseky WWI-. Na dalším jezu vlevo ideální místo k přespání naprosto odlehlé, ohniště, lavičky. U rybníku Nezmar nový jez ve výstavbě po pár kilometrech silniční most u Háje ve Slezku. Pak nádherný naprosto neudržovaný úsek cesty. V zatáčkách vymleté až třímetrové písečné stěny ve vodě staré vyschlé pařezy, a spadlé stromy připraví opravdové pasti. Povodí se tu asi snaží založit Boubínský prales. Až spatříte v pravo pole leknínů to je známka že se blížíte k mostu v Jílešovicích. Pozor v mostovce je zaklíněný kmen hrozí spadnutím. Za jezem po pravé straně kemp s tenisovým hřištěm. Pak naprosto rovný a nudný úsek kolem Hlučínského jezera, silniční most, údolí s chatičkami, vyhlášená restaurace (Loděnice) a tak dále až do Třebovic. Ponaučení: Výlezy před jezy a šlajzny jak je známe z vodáckých řek neexistují (pouze u dvou nových jezů za Jilešovicemi) a v úseku Kravaře-Jílešovice ani jedna hospoda, naprostá divočina min. 5 hodin bez čepovaného piva! AHOJ! Pepik

Sjeli jsme Opavu v srpnu 2001 za stavu 60 cm na vodoctu v Krnove a to z Vrbna az do Kravar na nalozenych deblovkach. Vezli jsme i petiletou holcicku. Reku vrele doporucuji, neprenaseli jsme ani jeden jez - vetsina se dala sjet a nektere jsme spousteli. Malo nebezpecnych mist, az do Krnova to ale neni zadna nuda. Reka je vycistena, padle stromy jsme pretahovali jen asi dvakrat. Obtiznost tipuji takto: Vrbno - N.Herminovy WW I+ N.Herminovy - Krnov WW I - ZW dale ZW

Několik poznámek k hornímu toku: Koryto je po povodních regulováno téměř po celé délce horního toku (naposledy jsem ho jel v dubnu 2000 z Heřmínov). Voda v něm teče poměrně rychle. Koryto je přehledné a nejsou zde žádné vážnější problémy. Výjimkou je ještě dosud neregulovaný úsek mezi silničním mostem za Heřmínovy a mostem v Široké Nivě. Tam to bývá dost drsné. Úzké koryto, rychle proudící voda, čouhající větve, vysoké břehy. Úsek je dlouhý asi 3-4km. Nedoporučuji začátečníkům. Zbytek plavby až do Krnova už je v pohodě. Nepříjemné je přenášení. Je tam celkem dost splavů. Nejnebezpečnější splav je těsně před Krnovem. Minulý rok tam byly výstražné značky pro vodáky. Dá se tam blbě přistát ke břehu, voda tam teče dost rychle. Kdo přistane a na ten splav se podívá, musí pochopit, proč se tam už utopilo tolik lidí...... Střední tok: Teče na hranicích s Polskem. Je nutné si vyžádat povolení k plavbě. Já to dělám tak, že vždycky ráno před plavbou se po cestě stavím na celnici v Opavě Vávrovicích a odevzdám tam lístek se jmény a mobilním telefonem lidí, kteří budou řeku sjíždět. Uvádím tam i předpokládaný čas vyplutí a doplutí do Opavy. V tomto úseku je plno meandrů. Voda líně teče. Je to nenáročná pohodová plavba. V létě ideální k opékání špekáčků a koupání. Některá místa jsou tam celkem opuštěná, ale pozor na polské rybáře, ti se objeví v těch chvílích a na těch místech, kde by jste je opravdu nečekali. Plavba z Krnova do Opavy zabere jeden den (já končím u lávky v Kateřinkách). Dolní tok: Už to není co to bývalo. Koryto je dost regulováno. Než se vyhrabete z Opavy tím regulovaným korytem tak to trvá asi hodinu. Po pravé straně míjíte Hypermarket Globus (kdysi nádherný úsek řeky). Od soutoku s Moravicí až na Oazu v Komarově je to volej. Tady je první hospoda. Pak je Galena a začínají meandry. Nastává celkem dobrý úsek, který může překvapit i velkými vracáky. Je tam několik splavů, které dost zbrzďují plavbu. Nejlepší úsek dolního toku je úsek mezi Hájem ve Slezsku a Jilešovicemi (je poměrně odlehlý a běžně tam nachytáte úplně nahé opalující se krásné venkovanky). Pak nastává regulované koryto. Dost velká nuda (pachtíte se tak 1,5hodiny úplně rovným, nudným a možná nejodpornějším úsekem). Když vylezete přes násep můžete spatřit obrovské Hlučínské jezero se svým charakteristickým ostrovem, který je ideální k přespání. A na závěr opravdu nádherný úsek (od silničního mostu v Děhylově do Třebovic), který protéká nádherným zalesněným údolím. Je tam plno chat a chatařů, což ovšem není na závadu, právě naopak. Některé chatky jsou tak zajímavě řešeny že se člověk až diví. Tady je myslím v celé Ostravě vyhlášená výletní restaurace (Loděnice). Je přímo u vody a absolutně nikdo ji nemůže přehlédnout. Vřele doporučuji tvarůžky s pivem. O kousek dále (asi 1km) je konec cesty. Železniční stanice je v Ostravě Třebovicích. Dál už je jenom soutok s Odrou. Takže Vodáci AHOJ! David

Balvany pod jezem v Karlovicich a kaskada u chaticek pobliz Pochne si podle meho nazoru zaslouzi hodnoceni III az III+. Oboji jsme si vychutnali. Spadane stromy nebo lavky pro pesi tesne nad vodou se daly prekonat, i kdyz obcas jen o fous. Po ceste jsme prenaseli dva jezy (jeden hned pod Vrbnem, druhy nekde mezi Karlovicemi a Pochni - pod obema bylo malo vody), ostatni jsme sjeli. Ovsem az na posledni jez u mostu tesne nad Kunovem (r.km.95,4). Tam jsem po prohlidce usoudil, ze vlevo by se dal skocit bokem. Ouha - ackoli tam ze brehu nebylo mezi bublinkami videt vubec nic podezreleho a hloubka pod jezem byla zjevne dostatecna, presto cihaly dole tesne pod hladinou traverzy jako hrom. Na neco jsem se nabodnul a i kdyz mi nakonec nezbylo nic jineho, nez potupne vylezt, lod jsme nebyli schopni dostat ven. Trci tam zaklinena. Nevim, jestli se pro ni budu jeste vracet, az voda vice opadne - nejspis bych tahal uz jenom trosky. V kazdem pripade varuji: Nedejte se ukolebat zdanim, ze pod Kunovskym jezem ceka vana plna vody. Je plna spis kulu a traverz. Jsem docela rad, ze pri pokusu o vytazeni lodi se tam jeste nezaklinil nekdo z nás.