Re: Toulaví psiŘadu let jsem se toulal stopem i s vodáky po Balkáně, spaní výhradně mimo doporučovaná ubytovací zařízení, a zkušeností s divokými psy mám hafo. Dobrých i špatných. O život (zřejmě) šlo jen jednou, když jsme se s Hankou (z mého vyprávění o Ardě) zabarikádovali v rohu terasy opuštěného motelu před smečkou toulavých psů a skoro celou noc se proti nim bránili židlemi. No ale většina zkušeností je, že se ti psi snaží vetřít do přízně člověka, minimálně se nažrat a optimálně s ním zůstat. Těžko se jich při odjezdu z místa zbavuje a často to rve srdce. Běží mi při psaní tohoto příspěvku v mysli mnohé reminiscence a přiznám se, že nebýt tak přísné přeshraniční předpisy, měl bych asi doma psa. Anebo šakala.  |