Řeka Bílý Halštrov (německy Weisse Elster) kupodivu pramení v Čechách. Východně od Aše má u nás i opulentně vyzdobený pramen. Na toku se tu nachází i přehradní nádrž a největší ryze český přítok tvoří Ašský potok. Od nás Bílý Halštrov odtéká k severu do Německa. Pod Lipskem se nakonec jeho vody vlévají do Sály a pokračují dále do Labe. My k průzkumu téhle řeky, vzhledem ke květnovému suchu, volíme až její dolní tok.

Bílý Halštrov z Crossen

Začínáme u městečka Crossen an der Elster, které leží na řece pod městem Gera. Důvodem je mimo jiné blízká vlaková zastávka, která nám umožní pendl zpět k autu. Za všetečných dotazů na mostě zevlujících domorodců nafukujeme baraku na louce u silničního mostu.

Vyplouváme. Fascinuje nás čistá průzračná voda, ve které se vlní zelené šlahouny vodních rostlin. Pod mostem nacházím v říčním písku porculánový hrneček s drakem. To je důkaz, že i místní vodníci přezbrojují z drahého míšeňského porcelánu na levnější čínskou konkurenci.

Po chvíli doplouváme k jezu. Jde splouvat přes šikmou spádovou desku, nebo obtáhnout vpravo.

U jezu je instalována nejen varovná tabule, ale i směrovka, kudy vodáci mohou jez přenášet.

Potkáváme volavky popelavé i bílé, husice nilské, různé kachny, kormorány a konipasy, občas se nad vodou mihne i ledňáček.

Slunko svítí a zelené břehy uklidňují. Klid a nikde nikdo.

Na řece tu nepotkáváme žádné překážky, občasné padlé stromy (stopy po bobrech) jde díky dostatečné šířce řeky v pohodě obeplout.

Bílý Halštrov u Wetterzeube

Pak po delším voleji doplouváme mezi startujícími labutěmi k nesjízdnému jezu u vesnice Wetterzeube.

Jez obtahujeme vpravo. Bohužel derivační kanál elektrárny, který odvádí podstatnou část vody, je poměrně dlouhý, takže pár set metrů poněkud dřeme o dno. Dno je naštěstí složené z pěkných, většinou bílých, křemenných oblázků, na kterých zřejmě řasy vytváří zvláštní červené a zelené skvrny.

Je po poledni. Po spojení toku s odvedenou vodou nacházíme příjemnou pláž pod kvetoucím kaštanem, kde si na ohníčku ohříváme oběd.

Část oblázků nanesl kdysi do řeky ledovec, dokonce jedna doba ledová (glaciál) je po Halštrovu pojmenovaná. Při další plavbě potkáváme mírné peřejky, na kterých volavky loví ryby.

Další jez v lokalitě Neumühle už vzala voda, lépe řečeno byl upraven pro vodácké využití. Můžete si tu zaskotačit na slalomové trati. Po nahlášení na místní kánoistický klub se tu nabízí i možnost přenocování.

Pod slalomovým zážitkem řeka chvíli mírně teče, podplouváme kamenem obložený silniční most v lokalitě Hainsburg.

Bílý Halštrov do Zeitz

Pak je potřeba překonat volej jezu u vsi Grossosida.

Jez se obnáší vlevo. Odvádí vodu do dlouhého mlýnského náhonu (Mühlgraben Zeitz), takže v řece je zase méně vody. Suchý začátek května nám dává ochutnat limitní vodu ke splutí – na limnigrafu ve městě Zeitz uváděli průtok (po spojení s mlýnským náhonem) v úrovni 5,5 m3/s.

Proplouváme okolo industriálu velké továrny a pod několika mosty města Zeitz.

Končíme u pěší lávky u nádraží města Zeitz, které leží hned vedle řeky na levém břehu.

Balíme baraku. Za chvíli nastupujeme do německého vlaku, který nás odváží zpět k autu do městečka Crossen.

Závěr

Bílý Halštrov jsme splouvali druhou květnovou neděli a nepotkali na něm ani pádlo. Využili jsme tenhle úsek řeky jako ochutnávku na cestě ze Sály zpět do Čech. Zaujala nás její průzračně čistá voda. Za vyššího průtoku bych si Bílý Halštrov chtěl sjet i výše, kde rychleji teče. Kilometráž existuje od přehrady Pirk na kilometru 204, ale občasnou splavnost vodácká mapa uvádí už od města Bad Elster. Řeka bohužel nelze splout celá, na hezkém úseku pod Plauen existuje celoroční zákaz (km 188 až 167). A/nebo, za opravdu vysokých stavů, by bylo možné prozkoumat Bílý Halštrov už z Čech, což je bezpochyby potokářská výzva.

Ahoj Eki