Ahoj kamarádi,
Reklama
letošní raftování (rok 2003) na řekách Francie máme zdárně za sebou – škoda. Zájezd pro Ivee, Hanku, Šumáka, Volšu, Bohouše, Tarzana a mne se rodil cca 6 měsíců před odjezdem a nikdy by se neuskutečnil bez kamaráda Hynka Karla. Současně náš vodácký zážitek by byl poloviční bez zahraničních kamarádů: Hervého Amalberta (průvodce Grand Canyonem Verdon a soutěskou Guilu), Vincenta Llota (průvodce soutěskou Guilu), Jeana Luca (zajištění vybavení pro sjetí Grand Canyounu Verdon) a „Žiga“ (safety kajakáře v Grand Canyounu Verdon). Všem těmto kamarádům patří veliký dík a uznání za nezapomenutelné zážitky. Jak se to vlastně vyvíjelo? Snad trochu složitěji, než kdy jindy. Postupně z naší posádky odpadávaly naši kamarádi, až nás zůstalo pouze sedm. Hromadné přípravy a balení začalo již v pátek 6.6.2003 kdy bylo auto plně připraveno k odjezdu až v nočních hodinách – (třikrát překládání přívěsného vozíku). Odjezd se uskutečnil z Vlašimi 7.6.2003 cca v 5 hodin ráno, příjezd do Chantemerle v neděli nad ránem.
1. řeka Guissane – 8.6. Horní úsek začínáme asi jednu vesnici pod jezerama v Le Casset a končíme nad vysokým jezem cca 3 km pod Chantemerle. Střední stav vody obtížnost WW II – III. Tarzan jede na kajaku, Bohouš, Hanka a já na Coloradu. Nikdo neplaval a na rozjetí to úplně postačilo. V nočních hodinách doráží druhé auto z Prahy. Úsek vhodný i pro méně zdatné.
2. řeka Guissane – 9.6. Dopoledne se domlouváme na sjetí opět horního úseku Guissane, důvodem je nutnost sehrání se s druhou posádkou na Pulsaru. Foukáme poprvé Pulsara 450 – hrůza – ten je ale obrovský. Odpoledne následujeme komerční raft našich kamarádů z roku 2001 na spodním úseku (start v Chantemerle, cíl cca 1 km pod soutokem s Durance = 3 km pod Brianconem). Vše probíhá dle našich představ. Tarzan jede na kajaku. Obtížnost WW IV – V. Spodní úsek je vhodný pro zkušené a je dobré se za láhev slivovice domluvit s komerčníma raftařema na následování jejich raftu – občas jsou v řece stromy. Večer přejíždíme na Guil. Po cestě nás potkávají následky silné průtrže mračen, na silnici je jeden zával. Pod hrad Chateu-Quyeras dorážíme před setměním.
3. řeka Guil – 10.6. Po rozbřesku se snažíme prohlédnout spodní úsek Guilu pro start pod hradem, začátek soutěsky – vypadá úzká a jsou tam dvě horší místa. Máme však lehčí střední stav vody. Druhá soutěska je známa jako ze břehu neprohlédnutelná s jedním sifonem. Z tohoto důvodu se pouštíme k podrobnému prostudování celého spodního úseku až k tunelovému kataraktu. Po cestě vidíme pár kajakářů. Sifon však nenacházíme. Po návratu pod hrad již na nás čeká první milé překvapení – Vincet Lott, se kterým je předem domluveno pomocí Hervého sjetí nejhezčí partie spodního úseku, až do vesnice Montbardon. Rychle domlouváme podmínky a posádku: Vincent na kotrči, Hervé, Bohouš, Šumák, já a dvě reprezentantky Kanady ve vodním slalomu na K1. První soutěska přímo pod hradem je super – pokud nikdo neplave (je celá propěněná - asi 1 km.).
Po té následuje trochu klidnější část, která velmi rychle přejde do nádherné, avšak velmi těžké soutěsky v polovině s velikým sifonem. Nad sifonem je nutné vlevo zastavit (je možné jej přehlédnout – voda mizí pod kamenem u pravého břehu). Všichni vysedáme, Vincent a Hervé sjíždí přímo k sifonu, kde přímo na úrovni sifonu nasedáme do raftu a opatrně objíždíme velký kámen se sifonem zleva. Vše probíhá super. Dále následuje velmi technická pasáž, která končí ve chvíli, kdy se řeka přiblíží k silnici. Zde však začíná tzv. „triple schutz“ tři po sobě jdoucí kaskády. První sjíždíme velmi bravurně. Druhou sjíždí pouze Vincent a Hervé a mají co dělat, aby raft udrželi dnem k hladině. Poslední nejsložitější a nejdelší kaskádu najíždíme všichni u pravého břehu. Po prvním schodu je raft plný vody a na druhém schodě se plní znovu.
Vše je naštěstí dle našich představ bez čochtana. Pouze jedna z Kanaďaněk je v Montbardonu trochu vykulená. Obtížnost je poctivá WW V s jedním sifonem, já bych pro poslední tři stupně dal známku WW V+. Úsek je vhodný pouze pro špičkové a zdatné jezdiče a je vhodné si obstarat doprovod a to i za peníze - zejména pro prostřední soutěsku a sifon – život máme jenom jeden.
Na večer ještě foukáme našeho Pulsara a vyrážíme všichni na horní úsek Guilu z Augiles na začátek hradní soutěsky. Tarzan opět jede na kajaku. Obtížnost WW III až IV+, za středního stavu je lehčí. Vhodné i pro méně zdatné. Večer přejíždíme na L´Ubay.
Ahoj Pavel „GoGo“