SvitávkaZa deset let po uveřejnění článku o ní samé je zanesená odpadky, přeplněná pneumatikami různých velikostí a stále neprůjezdná před svým ústím. Tenhle neutěšený stav si nezaslouží žádný tok. |
Svitávka nezklamalaNejen tento článek, ale hlavně loňské letní číslo Hydromagazínu nás inspirovalo k bližšímu seznámení s touto říčkou. Letošní vyšší vodní stav jsme sice prošvihli, ale splutí 25. 4. 2009 z Lindavy do Zákup za stavu 49 cm na vodočtu v Zákupech bylo na pálavách možné. Pár cenťáků navíc by se hodilo, ale vyloženě letní počasí, jarní kvetoucí příroda, pískovcové skály rostoucí často přímo z vody, písčité dno, průzračně čistá voda i dobrá parta to vynahradili. Myslím, že se tato říčka stane mojí oblíbenou, stejně jako nedaleká Ploučnice. |
Svitávka 14.4.2007Svitávku jsem jel poprvé tento víkend. Krásné slunné počasí, stav vody na vodočtu v Zákupech jen 53 cm, ale Pálavy si s tím překvapivě snadno poradily. Jeli jsme od skalního tunelu a horní úsek je čarokrásný. Břehy jsou vyřezané, žádné padlé stromy. Rozhodli jsme se dojet až do Ploučnice, ale od Zákup začalo nejdříve peklíčko (regulované koryto s mělkou vodou a následně olejíček na pražícím slunku) a potom peklo. Řeka se stala vcelku humusoidní (značné množství PET lahví), ale hlavně extrémně zarostlou. Vrbičky místy absolutně nedovolovaly průjezd a v případě, že se o to posádka pokusila, byla odměněna sprškou zaschlého bláta, trávy a různých odpadků uvíznuvších za vyšší vody na větvích v korytě. Úsek ze Zákup je pro extrémisty. |
Re: Všechny nejmilejšíSeš dobrej : ) |
Pěkný článekAhoj, moc pěkný článek, inspirativní, už vím kam vyrazit až se budu motat kolem Ploučnice. Díky |
Jsem si říkal,že kdybych něco takového napsal, určitě by se našli tací post-pubescenti, co by mě obvinili, že š...m s řekou. A ono se to tady tím směrem rozjíždí 😀A dokonce skrzevá ctihodného Šakala ...
Ale vážně - já tu svoji nejmilejší, protože první (což se tak často nestává, že?)řeku taky mám. A po přečtení tohodle článku mi takhle jednou v noci, když jsem nemohl spát, bežely před očima všechny ty ministory -a nejen lodní - co jsem kolem ní zažil za uplynulejch dvacet let... (všem doporučuju ku přečtení Siddharthu od Hesseho) Takže už mám v hlavě druhé téma na článek, co mi na něj nevyzbývá čas. Ale časem do toho určitě půjdu. |
Re: Všechny nejmilejšíŠakale, Šakale, ty tvoje dvojsmysly, ty na ně jednou dojedeš 😀.
Ale jinak máš pravdu jako vždycky, je těžké vybrat jednu nej. Ještě tak skupinu favoritek, to bych mohl jmenovat. Třeba o některé z nich jednou taky napíšu...
|
Všechny nejmilejšíNo, já jsem v tomhle trochu promiskuitní. Velká i malá, tlustá i tenká, dlouhá i krátká, divoká sportovkyně i klidná turistka, krásné jsou všechny. Některé obdivuji, některé lituji. Některé jsou hezčí, jiné moudřejší, jiné zajímavější, jiné poučnější. Některé nade mnou ohrnují nos (můj - o dno), některé mě vítají přátelským objetím a mávátky větví a igelitů, atp.. Když se tak zamyslím - já si dám říct vlastně od každé, téměř kdykoliv. Skoro vždy připraven skočit do gumy a hurá na ní! |
Re: Moje nejmilejšíSvitávka má své kouzlo, jako každá řeka. Nakonec i ty nejšpinavější stoky nějaké to kouzlo mají. Voda je život, na některou část by člověk radši zapomněl, na nějakou vzpomíná nejraději. Stojí to za zamyšlení, která je nej.... Ahoj Vojta |
Moje nejmilejšíNo kamaráde, mluvíš mě z duše. Neměl jsem ani tušení, že se trefíš se svou nej říčkou do stejného názoru. Ještě večer když jsi mě psal, že Ti vyjde článek o Tvé nej, čekal jsem nějakou divočinu. Musím přiznat, že rok co rok musím s lodí na Svitávku. Má svůj půvab jak z jara, tak i na podzim. Dokonce i za bílé nadílky, kdy se kolem toku rozprostře ticho a slunce se odráží střídavě od sněhu či vody. Pokaždé něčím překvapí. I letos. 4.2. jsem pozval kamaráda z Prahy a Brna a i přes mnoho popadan.stromů a lávek si to "každej pádler" užíval. Jsem moc rád, že nejsem sám kdo se sem stále vrací!
Rony |