Po 19 letech jsme se opět vypravili 5. září na Hron. Zatímco tehdy jsme měli vody až až a vypluli z Polomky, tentokrát to bylo horší a šlo to až z Nemecké. Díky menšímu stavu vody bylo dost mělčin, ale většinou se dala v řece cesta najít. I když občas jsme nějaký ten kámen těsně pod hladinou přehlédli. Cestou jsme se zastavili na občerstvení na tábořišti Mlynčok. Měli jsme štěstí, neboť již o víkendu končili.

Před jezem v Šálkové jsme se pak zastavili v restauraci na levém břehu na večeři. Jez v Šálkové vypadá úplně jinak než před lety. Tehdy to byl pouze splav a dnes velký vakový jez. Zatímco tenkrát jsme ho přenesli vpravo, tak nyní vlevo. Pod jezem jsme pokračovali asi 1 km, až jsme našli u ústí Molčanského potoka na levém břehu příhodné výstupní místo a na posekané louce bylo i místo na stanování. V noci přišla bouřka a i po ránu trochu sprchlo, ale pak bylo hezky. Ostatně jako celou dobu, kdy jsme byli na řece.

V sobotu jsme propluli Banskou Bystricí a zastavili na tábořišti Iliaš. Před lety zde bylo posezení pod stříškami a stánek. Dnes tu jsou pouze stolky s posezením a stánek ne. I když v sezóně kdo ví. Tak jsme se po chvíli zastavili občerstvit v restauraci Fort Geronimo na levém břehu. Zde nás chlapi zvali na své tábořiště Budča na Svijany.

Dopluli jsme na hezké tábořiště Rybárik. Hezký rovný terén pro dost stanů, posezení pod střechou u bufetu, pivo Bernard a příjemná obsluha. To zde tenkrát také nebylo.

V neděli jsme po chvíli propluli Sliač a dále Zvolen. Ve Zvolenu jsou dva jezy. První je třeba přenést vpravo, ale druhý se za tohoto stavu vody dal v singlu sjet.

Řeka hezky teče a často jsou tu lehké peřeje max WW 1. Za Zvolenem je hezky vidět na zalesněné kopce Štiavnických vrchů na levém a pohoří Vtáčnik na pravém břehu. Zastavili jsme se na tábořišti Budča na pravém břehu, kam jsme byli zváni. Pivo Svijany skutečně měli, ale již asi dlouho naražené, a tak bylo kyselé. Já ho tedy vypil (bez následků), ale kamarádi ho nenápadně vylili. K jídlu neměli nic, a tak jsme asi po 2km zastavili u mostu a došli si na dobré jídlo do motorestu Čertovská koliba asi 500m od řeky na pravém břehu.

Před Hronskou Dúbravou je docela dlouhý volej před velkým jezem. Ten tu tehdy také nebyl, ale zato tu  byla hezká výstupní pláž a tábořiště. Dnes zrušené. Jez jsme přenesli vpravo. Dopluli jsme na tábořiště pod hradem Šášov. Tábořiště má už asi svá nejlepší léta za sebou. Místa na stanování je tu dost, ale jinak už jen jeden použitelný stůl a lavice. V pondělí jsme spolu s Pepou a Zdendou vystoupali na hrad, zatímco Standa zůstal v tábořišti. Hrad postupně opravují. Je z něj hezký výhled.

Po návratu jsme vypluli dál. Peřejí je už méně, ale řeka stále hezky teče. Zastavili jsme se v Žiaru na nákup a na levém břehu jsme se dobře naobědvali v samoobslužné jídelně kousek od nádraží. Dopluli jsme na tábořiště pod hradem Reviště. Tábořiště je hezké s posezením pod přístřešky. Je zde restaurace Drevenica. Ta zde také dřív nebyla. Dali jsme si večeři a poseděli u piva. Mělo být otevřeno jen do 8, ale protože přicházeli stále noví hosté, bylo otevřeno až do půl 10, z čehož neměla paní hostinská zjevně radost. V úterý šli Zdeněk s Pepou na hrad. Já a Standa ne, s tím že jsme tam již před lety byli. Kamarádi nám po návratu říkali, že je přístupná věž, což tehdy nebyla.

Pak už jsme vypluli na posledních asi 20 km do cíle v Nové Bani. Je třeba ale vystoupit na levém břehu v Brehách, protože na pravém břehu vede dálnice, kterou je možné překonat jen po mostě. Měli jsme docela štěstí, protože tu nakládal pán z půjčovny rafty a nabídl nám, že nám naše Pálavy a ostatní bagáž odveze na nádraží v Nové Bani.

Ujeli jsme za 5 dní 109 km po hezky tekoucí řece, počasí nám přálo, tak to nemělo chybu.

Franta Zima