Knížky o voděO knížce Grónská setkání jsem psal nejprve v rubrice Diskuze. Důvodem k napsání recenze byla kromě (následného) povzbuzení od Petra především potřeba propagovat knížku z prostředí vodáckého sportu, kterých je v českém prostředí tak málo (viz diskuze pod článkem). Otázkou je, proč? Z horolezeckých knížek si uděláte solidní knihovnu, vodáckých nashromáždíte tak sotva poličku. Přitom oba sporty jsou adrenalinové, oba jsou srovnatelné do poměru technických věcí a prostoru pro zážitky, poznání (KPČ), romantiku, prostoru pro fabulaci a osobní prožitek. Přitom vodáků (jako čtenářů i psavců) je ve srovnání s horolezci přece jen znatelně víc. Vím, že vydání a distribuce knihy je v dnešním knižním byznysu provázeno možná většími potížemi než v době obrození, nicméně i tak zůstává základní otázka: Proč není vodácká literatura hojnější? Jak souvisí nedostatek knížek o vodě s povahou vodáka? A můžeme pro zlepšení situace něco udělat?
|