Libochovkaje neprávem opomíjená říčka, splavná odhadem vždy, když jde lepší voda na Loučce. Pro mně je nezapomenutelná pohledem, když jsme se vynořili za Páterskou skálou z lesa na úrovni vršků kopců na druhé straně údolí: "Kur.ňa, to bude spád, tam budou určitě vodopády" - ale nakonec to bylo v pohodě, myslím jeden jez. Ale pohled to byl jako z vršku sjezdovky. Je to tak deset let, co jsme to jeli, tehdy ovšem minimálně přenášení, řeka, na kterou se rádo vzpomíná i vrací.  |